
Zvířata na farmě
Dovolte mi představit celou naší početnou zvířecí bandu, která se skládá z menších koní, poníků, oslíků, oveček a kozla. Samozřejmě nechybí ani psi a kočky, bez těch by farma nebyla farmou!
Všechna zvířátka jsou velmi vymazlená a lidský kontakt nevyhledávají kvůli žrádlu. Máme u nás pravidlo, že se zvířata ničím z ruky nekrmí - aneb, ruka je na mazlení, ne na žrádlo.

Elí
Fenka belgického ovčáka- tervueren. Záměrně jsem vybírala fenku z chovu zaměřeným na pasení ovcí, abych si mohla splnit jeden z mnoha snů a mít pracovního psa ke zvířatům. Elí se narodila 1/6/2018 na den dětí, a asi možná díky tomu se pořád usmívá a chce si hrát. Je to úžasná parťačka - celý den si mě hlídá a hostům se věnuje jen když jdou na procházku - to se k nim aktivně připojí a jde s nimi klidně na kraj světa. Prostě skvělý parťák na výlety.

Luna
Fenka belgického ovčáka- tervueren. Takové naše mladé telátko. Miluje lidi, jakože hodně! Když u nás máme hosty, celý den o ní nevím, protože hlídá kdo kde je a kdo by se jí mohl věnovat. Stále někomu dělá společnost a chce se celé dny mazlit.

Rebeka
Rebeka je šéfová celého stáda. K lidem je neskutečně laskavá a přátelská. Je to velice jemný kůň, ale zároveň psychicky sebevědomý. Pokud před kontaktem s ní odložíš stranou svoje ego, snese ti pak modré z nebe :)

Mia
Mia se narodila Rebece v květnu 2018. Je to první odchované hříbě na farmě!
Mia je sebevědomá kobylka, stejně jako její máma a táta. Zatím objevuje všechno zajímavé, co svět nabízí. Miluje kontakt s lidmi a užívá si drbání kožichu :). Třebaže je už dospělá, zatím pod sedlem šla jen párkrát. Spolehlivě a ochotně. Je to miláček.

Pan Eric
Pan Eric je valach plemene irský cob, dovezený z irských pastvin. Je to neskutečně citlivý obr, který vám ochotně splní každé vaše přání. Nemá rád prudké a násilné zacházení, to potom rychle utíká od člověka pryč. Naopak miluje pomalé hlazení kožichu a dlouhé hřebelcování. A jo, je to trošičku autista, má rád stále se opakující rutinu.
Ve stádě je submisivnější, takže když budete drbat Rebeku a Miu, bude stát opodál a čekat, až k němu přijdete.

Snoopy
Snoopyho mám z celé party nejdéle. Je to valach plemene mini-appaloosa. Absolvoval se mnou několik výletů do lesní školky, dětského domova a do azylového domu pro matky s dětmi. Jen tak ničeho se nebojí, je odvážný a zároveň ke všem velice pozorný.
Dřív to byl směrem ke koním pěkný divoch a trpěl napoleonským syndromem. Pak přišel jeho ego-pád, těžké deprese a skoro zemřel. Místní veterinář-homeopat ho zase (doslova) postavil na nohy a teď je z něj neskutečný milouš, který přijímá život takový jaký je a na nic si nehraje.

Lili
Lili je o rok starší sestra Snoopyho, plemene mini-appaloosa. V roce 2016 jsem viděla inzerát, že se prodává sestra Snoopyho a ještě ten den jsem jí rezervovala ke koupi. Od té doby u mě prožívá prázdniny. A to doslova! Když jsem jí dovezla domů, stranila se lidem, byla nedůvěřivá a celkově neochotná spolupracovat. Po mnoha měsících volna a pravidelného mazlení začala sama lidský kontakt vyhledávat. Často za mnou ve výběhu přijde s prosíkem, abych jí podrbala na břiše a na krku:)

Karina
Karinu jsem dostala darem od pána, který se už o ní nemohl dál starat. Je to oslí dáma ve středním věku, která je vyšší než běžní oslíci zde v ČR. Karina je ten nejmilejší oslík, kterého jsem kdy poznala. Ráda se mazlí, na oslici je víc než trpělivá a zároveň pracovitá. Má za sebou moc krásnou zkušenost s autistickými dětmi, pro které byla velkou oporou. Je prostě takový všestranný rodinný osel :)

Gert
Geert byl úplně první osel, kterého jsem si pořídila. Je to rošťák, který když vidí lidi, chodí za nimi jako pejsek. Chce být s lidmi a ideálně pořád mazlen a milován :). Rád se nechá od kohokoliv vyhřebelcovat. A drbání, to miluje!
Je třeba být u něj pozorný, nekousne (není zlý), ale rád žužlá všechno, co se mu dostane do tlamy - oblečení, vaše prsty, odložené věci....
S Karinou jsou nerozluční kamarádi a nehnou se od sebe :)

Micina
Kdysi dávno na farmu přišla černo-bílá kočka bez ocasu, plná blech, nemocí a špinavého kožichu. Byla odvážná a chtěla se kamarádit, přestože jí občas proháněla moje fenka Lassie. Zabydlela se, uzdravila se, já jí odblešila, jen ocásek nedorostl :).
Žila na farmě 4 roky, dokud jí nepřejelo auto :(. Měla několik koťátek. Jedno z nich, nyní už dospělá kočka, žije v domě mých rodičů. Než jsme jí nechali vykastrovat, měla koťata. A jedno z nich, dnes už dospělá Micina, dnes se mnou žije ve Svaté Maří. Vnučka mojí první první úžasně vděčné Miciny :)....
Je miloučká, respektuje pravidla a nedělá žádné vylomeniny.

Vrnda
Přinesl mi jí řemeslník ze stavby s tím, že hledá kotěti nový domov. Bohužel byla maličká a podvyživená, což se na ní podepsalo. Fyzicky nevyrostla, ale duchem je obří - miluje jen svoje lidi (já a Petr), ostatním se straní. Jakmile jí začneme drbat, vrní jako o život... proto se jmenuje Vrnda. Často leží u mě v obýváku na pelíšku společně s Micinou.
Thea
Když nám umřela Lassie (první pejsek), uvolnilo se místo na pelíšku v obýváku. Přišla ke mě nabídka zachránit jedno kotě. Nedošlo mi, že nemá zimní kožich a je listopad, takže bydlelo několik měsíců u Petra v bytě. No samozřejmě, že bylo převážně v posteli. A tak jsme si odchovali první rozmazlenou a až přespříliš sebevědomou kočku. Oproti Micině a Vrndě jí občas chybí pokora. Petr jí vzal ale na milost a chodí se k němu občas prospat. Ke mě má zákaz, pořád dělala nějakou neplechu... I tak to občas na tajňáka zkusí a jde mi v mé nepřítomnosti prošantročit byt.

Luďan a Boženka
Jsou to naši dva jeseteři, kteří žijí v koupacím jezírku (to horní, menší). Petr dlouho tvrdil, že ví, který je který, ale časem sám usoudil, že vážně neví :).
Snažila jsem se je krmit granulkami, ale odmítali je jíst. Tak jsem jednoho dne přestala. A co se nestalo? Vůbec nic! Vypadají čile k světu, jsou pěkně macatí - tak akorát - a vypadají spokojeně. Já jim s oblibou říkám, že jsou to naši pránisti (breathariáni).
Netřeba se jich při koupání bát, jsou to zlatíčka.
Ovečky a kozy
Josefína - kříženka kamerunské ovce, miluje mazlení a žrádlo. Naše nejstarší ovečka, která už si užívá důchodu.
Matěj - syn Josefíny. Většinou je první, kdo se k vám přijde pomazlit.
Quentin - holandský kozlík, který už je v důchodu. Místní maskot, který vše pozoruje, ale pomazlit se nepřijde.
Kamil - kamerunský beran. Miluje dlouhé mazlení a už podle jeho obézního vzhledu je jasné, že nadevše miluje i žrádlo.
Bohdanka - kamerunská ovečka, která miluje drbání kožichu a je mezi prvními, kdo si pro něj přijde.
Milouš - kamerunský beran s velice klidným a milým charakterem, dříve náš plemenný beran.
Frozen - náš největší beran (kříženec), který miluje drbání. Ostříhat vlnu a paznehty si ale nechce nechat, bojuje vždycky statečně!
Miky - brácha Frozena. Je to milouš, ale drbání moc nevyhledává. Vše rád pozoruje.
Jakub - naše covidové jehně - nebyla práce, tak jsme hodně mazlili jehňata. Lidi má moc rád.
Tonda - stejně jako Jakub. Vymazlený a rád si přijde za člověkem, položí na něj nožičku a dožaduje se pozornosti.
Všechny kozlíky a beránky máme kastrované. Je to jediný způsob, jak můžou společně v klidu žít bez rivality a případných úrazů. Zároveň jsou to vhodní mazlíci pro děti - netrkají a trkat jen tak nezačnou.



Kde bydlí zvířátka z naší farmy?
U nás se mají zvířátka blaze :). Hlavní výběh s mnoha stromy a přírodními úkryty má 1,5 ha. Je rozdělen na dvě části a první jeho část je přímo vedle příjezdové cesty, takže na zvířátka uvidíte jakmile k nám přijedete... pokud tedy nejsou právě schovaná na druhé straně za kopcem. Během zimního období je zde celé stádo - tři koně, dva poníci a dva oslíci. K dispozici mají velký přístřešek, který v zimě slouží jako úkryt před větrem a nepřízní počasí. Od jara do podzimu se stěhují koně na letní pastvinu o rozloze 2 ha. Poníci a oslíci zůstávají celoročně v hlavním výběhu, jsou to dietáři a příliš jídla by jim neudělalo dobře.
V areálu máme také zimní výběh pro ovečky, kde mají svůj klid a bezpečí. Od jara do podzimu je výběh otevřen a můžou chodit volně kam je zrovna napadne - v letním období chodí na výlety v noci a přes den odpočívají ve stínu. S přicházejícím ochlazením si denní rutinu otáčí a chodí se potulovat více přes den. Jejich zimní výběh využívají během léta koně, které jsou na letní pastvě. Chodí se tam schovávat do přístřešku a do stínu.





